Určení rozsahu poškození cívky
Proces určení rozsahu poškození cívky začíná pečlivou vizuální inspekcí. Kontroluje se celý profil, zda nejeví známky koroze. Na místech přímo exponovaných únikem chladicí vody nebo místech vystavených vzdušné vlhkosti je možné pozorovat typickou modrozelenou patinu. Z chemického hlediska je tvořena brochantitem či antleritem. Průměr cívky a její případné vyosení je zaznamenáno a porovnáno s výkresem cívky. Posuzuje se celkový stav měděného profilu včetně jeho uložení do fixačních trámců nebo vrstvy epoxidové výztuhy. Součástí posouzení cívky je i kontrola pravidelného rozmístění dilatačních podložek, které určují mezi závitovou vzdálenost.
Nástroj určení rozsahu poškození
Hlavním nástrojem určení rozsahu poškození cívky je tlaková zkouška. Cívka je připojena k tlakové vodě a ponechána na tlaku okolo 8 Bar po 24 hodin. Standardní provozní tlak chlazení cívky se pohybuje okolo 2- 5 Bar. Vystavení cívky dvojnásobku pracovního tlaku nám projeví veškerá slabá místa cívky a projeví se všechny potenciální úniky, které by se normálně projevili až po delším provozu cívky.
Průtoková zkouška cívky nám prozradí, zda nejsou uvnitř profilu hydraulické překážky v podobě nárůstů či promáčklin, které není možné detekovat vizuální kontrolou. Profil cívky bez hydraulických překážek, je zásadní především při nouzovém chlazení. Kdy velikost průtoku zaručuje pouze nespálení cívky.